Bornflos, Bernstadt, Schatzlar, Šaclíř anebo Žacléř?

Historický vývoj a výklad jména města

 

Začneme-li se vážně zabývat dějinami Žacléře, zjistíme, že zejména pro období středověku a raného novověku je historický výzkum značně znesnadněn. V písemných pramenech není jméno města (tehdy pouhé osady) uváděno v jednotné podobě, navíc je po dlouhou dobu odlišné od názvu hradu (později zámku), který se poblíž vypíná. Samotné místní jméno Žacléř pak prošlo v průběhu minulých staletí mnoha proměnami. V jeho podobách se projevily jednak jazykové varianty písemných pramenů (latinské, německé, české), jednak i nářeční odlišnost hovorové němčiny někdejších zdejších obyvatel.

Místním jménem Žacléř býval označován původně jen hrad. První výskyt tohoto jména je spjat s rokem 1334, kdy se v latinsky psané listině objevuje termín „castrum Scheczler“. Text opsal v 19. století historik August Sedláček z listiny uložené v archivu pražské kapituly. Tentýž historik objevil v kladském archivu další zmínku o Žacléři k roku 1353. Tentokrát se jedná o německý tvar v kontextu „uffe daz hows den Scheczeler vnd dye dorfer, dyczu dem howse gehorn“. Antonín Profous ve své práci o místních jménech v Čechách uvádí poněkud odlišné znění: „daz haws den Scheczczeler“. Takto se tedy nazýval ve 14. století žacléřský hrad. Osada pod hradem nesla však v téže době jméno jiné – Bornflos. Vyplývá to z latinsky vedených konfirmačních knih pražské arcidiecéze, v nichž bývají uváděni faráři, dosazovaní k jednotlivým kostelům. Tak je k roku 1360 uváděn kostel „in Bornwlos“, ke kterému byl dosazen kněz Jan po zesnulém knězi Vilémovi. Jan však roku 1361 na svůj post rezignoval a zdejším novým farářem byl jmenován klerik Mikuláš. Roku 1367 je v konfirmačních knihách tentýž Mikuláš uváděn jako kněz „in Brunfluss“ při uvádění nového faráře ke kostelu ve Starém Trutnově (in Antiquo Trutnow). Další zmínky o žacléřském kostele jsou dochovány v rejstříku papežských desátků. Zde jsou latinské varianty jména osady následující: roku 1369 Pomflos, 1384 Pernflos, 1385 až 1399 Pornflos, cca 1405 Barmilflos. Výmluvným dokladem rozdílného názvu hradu a osady je pak zápis v konfirmačních knihách z roku 1370, podle kterého Hynek ze Sedlece, jakožto správce žacléřského hradu (castellani in Scheczler), prezentoval ke kostelu „in Bornflos“ faráře Petra.

Pokud se písemnými prameny propracujeme do 15. století, zjistíme k roku 1447 ve starých českých letopisech označení hradu českým jménem „Zaclers“. V následujícím 16. století již bývá někdejší hrad v pramenech uváděn jako zámek. Například v roce 1521 je ve dvorských deskách uveden jako „Ssaclirz zámek“. Roku 1547 je stejným zdrojem uváděna německá podoba jména při příležitosti výčtu vesnic „zum Schatzler gehörig“ (tj. k Žacléři náležejících). Podobně tak roku 1556 „s zámkem Ssatzlirzem“ a 1558 „grunty k Trutnovu, Šacléři“. Další z informací se dotýkají zámku Žacléře a k němu patřícího městečka. K roku 1591 je uveden „zámek Ssaczlirzow, městečko Bernštat“. Vidíme tedy, že se v 16. století již nejednalo o pouhou osadu, ale o městečko, neoznačované Bornflos, nýbrž Bernstadt. To potvrzují i další zprávy ze 17. století. V zemských deskách je k roku 1607 zmíněn „zámek Ssaczlirz“ a „městečko Bernsstot pod zámkem Ssaczliržem ležící“.

Podle hradu, resp. zámku, bylo v této době již označováno celé panství. Název panství Žacléř nebyl tedy odvozen od názvu městečka. V rozvržení sbírek a berní (obdoba dnešních daní) z roku 1615 je jako držitel panství uveden mezi poplatníky rytířského stavu šlechtic „Heřman Cetryc z Dlouhého Helmsdorfu a na Šeclíři“. V roce 1620 figuruje v obdobném seznamu daňových poplatníků jako „Heřman Cetryc z Karyš na Šeclíři a Dlouhém Hebnsdorfu“.

Teprve v 17. století se začíná objevovat název Schatzlar, česky Šaclíř, i pro označení městečka. Kupříkladu v berní rule z roku 1654 je uvedeno celé panství na jednom místě pod názvem „statek Šaclířov“, na jiném „statek Šaclíř“ a městečko jako „městys Šacliř“. Nové označení se vžívalo jen pozvolna a ještě roku 1790 ve své topografii českého království Jaroslav Schaller u popisu žacléřského panství uvádí následující informaci: „Bärnstadt samt dem Bergschlosse, welches eigentlich Schatzlar, Schaczlirž heisst“ (Bärnstadt včetně horského zámku, který vlastně Schatzlar, Schaczlirž se jmenuje). Podobně referuje ve své topografii z roku 1836 Johann Gottfried Sommer, když uvádí, že město se jmenuje „Schatzlar“, také však „Bernstadt (Bärnstadt)“. Zámek pak Sommer nazývá „Schatzlar (Schatzliř)“.  V Palackého popisu Čech z roku 1848 najdeme tvary jména Zacléř, Šaclíř, Schatzlar, Bärnstadt. Na jiném místě potom Palacký zmiňuje i někdejší farní ves jako Bornflus. K ustálení názvu Schatzlar – Žacléř dochází po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století. V roce 1854 se nicméně ještě setkáváme s úředními názvy města Šaclíř, Zacléř, Stadt Schatzlar. V Orthově a Sládkově topograficko – statistickém slovníku Čech z roku 1870 čteme město jako Zacléř, Šaclíř (něm. Schatzlar, Bärnstadt). Od roku 1886 je úřední název Žacléř, avšak až do roku 1945 převažovala německá oficiální podoba jména Schatzlar. Teprve po druhé světové válce je výhradně používáno české Žacléř.

Z uvedeného přehledu lze vyvodit jednoznačný závěr, že místní jméno Žacléř sloužilo ve 14. až 16. století výlučně k označení hradu (zámku). Vlastní osada byla ve 14. století označována Bornflos, teprve od 16. století se v písemných pramenech vyskytuje coby městečko Bernstadt, Bärnstadt. Výjimečně v 17. a běžně v 18. století se pak prosazují názvy města Schatzlar, Šaclíř, Zacléř, Žacléř, které postupně vytlačují z obecného povědomí všechny předchozí formy jmen. Podívejme se ještě na výklad zmíněných jmen. Místní jméno Bornflos se skládá ze dvou částí. Apelativem Floss (ze středohornoněmeckého daz vloz, tj. tekoucí voda) se označují malé horské bystřiny. Born znamená totéž co Brunn(en), tedy pramen nebo studna. August Sedláček předpokládá, že název osady Bornflos byl odvozen od stejnojmenného potoka, při kterém byla založena. Jméno Bernstadt je pozdějšího data a rozumělo se jím buď Bärenstadt (medvědí město) nebo Bernsstadt (Bernovo či Bernartovo město, podobně jako BernarticeBernsdorf, tj. Bernartova ves). Tento pozdní tvar vznikl volně z původního jména Bornflos lidovou, resp. kancelářskou etymologií. Jméno Schatzlar je patrně hornického původu, snad tu byl význam Schatzsammler (sběrači pokladů). Jinak lze ovšem uvažovat i o významu středohornoněmeckého Schatz ve smyslu Steuer (tj. daň, poplatek) a starohornoněmeckého -lar (ve významu sídlo – srovnej např. názvy německých měst Goslar, Fritzlar). Na základě tohoto místního jména a vzhledem k poloze u hranic by snad bylo možné akceptovat i myšlenku, že mohl ve středověku žacléřský hrad plnit správní funkci celnice.

 

 

Zdroj: Málek, Vlastimil: Bornflos, Bernstadt, Schatzlar, Šaclíř anebo Žacléř? Historický vývoj a výklad jména města. Žacléřský zpravodaj, roč. 13, 2005, č. 8 (srpen), s. 4.